Wiky

Wiky je na procházku vždy tak natěšená, že se radostí točí dokolečka, dokud ji nevypustím z domu. Venku si člověka hlídá, ačkoli, jako správný slídič, se občas nemůže odtrhnout je-li na stopě něčemu mimořádně zajímavému. Na znamení, že slyší mé volání, intenzivně vrtí ocáskem, zatím co čenich stále pátrá v křoví. Jako by říkala: "Vteřinku, jen si tohle dočtu a hned jsem u tebe!" :-) Procházky si užíváme obě.

---

Detaily